Aleš na programu Classic (J1) v USA

Aleš s námi odletěl v létě na roční pobyt Classic (J1) do USA, kde byl fantasticky umístěn, a to přímo do Chicaga! Přečtěte si, jak se v nové zemi a škole rozkoukává :))

Proč sis vybral právě USA, co tě k tomu vedlo?

Chtěl jsem anglicky mluvící zemi, kde jsem ještě nebyl, protože se jinak než anglicky a česky/slovensky pořádně nedomluvím. Nabízela se ještě Kanada, Austrálie a Nový Zéland, ale rozhodl jsem se pro USA. Nemám k tomu však konkrétní důvod, ale rozhodl jsem se ještě před americkými prezidentskými volbami, jejichž výsledek by mě pravděpodobně donutil nad výběrem země více popřemýšlet.

Jaký byl tvůj první den a rozkoukání se? Jak probíhá tvůj školní den?

Hostitelská rodina mě vyzvedla na letišti. Byl jsem překvapen krásnou cedulí, kterou mě přivítali. Díky nadšení z „nového kontinentu“ mě téměř nepostihla únava, přestože jsem z Evropy vyrazil před polednem našeho času a do Chicaga dorazil po desetihodinovém letu, takže jsem si hned přenastavil čas na mobilu a hodinkách o sedm hodin zpět. Během prvního dne jsme si nastavili pravidla, vyřešili část papírování se školou a agenturou, sdělili si plány a konečně jsem si vybalil. Večer jsme jeli na místo, kde rádi večeří místní a studenti – tedy do mexické restaurace.

Jak bys popsal místo, ve kterém žiješ? 

Typické americké sousedství. Velmi bezpečné pro pěší pohyb, zároveň v blízkosti školy, obchodů a restaurací.

Jaký je tvůj zatím nejzábavnější zážitek? Co tě rozesmálo?

Zpívání „happy birthday“ psovi. Prý to není běžné, ale já měl zrovna štěstí na známé své hostitelské rodiny.

Co ti zatím nejvíc chybí?

Klasické pečivo. Některé „chleby“, jak tomu místní říkají, které nápadně připomínají naše toasty, chutnají spíše jako bábovka. Přesto se zde lze stravovat zdravě, třeba výborným a zároveň levným ovocem. Dále mi chybí naše desetiminutové přestávky a zelený paňáček na semaforu pro chodce – v USA je bílý :))

Jaký byl největší 'wow' moment od příjezdu?

Několikrát mě potěšilo, když někdo při konverzaci nepoznal, že v USA nežiji a anglicky se teprve učím. Naopak jsem se podivoval nad narvanými školními chodbami a skenováním školních „občanek“ před vstupem na WC. Překvapilo mě, že učitelé na začátku roku zjišťují nejen jména studentů, ale i naše „pronouns“ – tedy naše osobní zájmena, která chceme, aby okolí používalo.

Jaký je tvůj rozvrh? Máš nějaké zajímavé předměty?

Ve škole máme denně sedm vyučovacích hodin a pauzu na oběd. Začínáme v 7:45 a končíme ve tři odpoledne. Od 7:10 se ve školní kantýně servírují snídaně a mezi třetí (včetně) a sedmou (též včetně) vyučovací hodinou se chodí na oběd. Já jsem dostal pauzu během čtvrté hodiny, což považuji za velmi brzké; ale ti, kdo chodí přede mnou, se na oběd zvedají už o půl desáté. Vyučovací hodiny trvají 50 minut a přestávky jen pět, takže se na WC chodí zejména o hodinách. Pozitivem je, že školní jídlo mají všichni v Chicagu zdarma. Předměty jsem si mohl částečně volit; osobně nemám nic zajímavého, ale nabízí zde třeba vzpírání či hraní na hudební nástroje.

Jak trávíš volný čas (i ve srovnání s ČR)?

Volného času moc nemám, protože vstávám před půl sedmou a hned po škole vždy chodím na fotbalové tréninky školního týmu, které obvykle trvají do šesté a o víkendech je prostor na zápasy. Školní fotbal a další sporty jsou zde morálkou na velmi dobré úrovni a mít možnost hrát za školu je čest a privilegium :)) Většina vyučování není náročná a ve škole toho moc neděláme, ale dostáváme velké množství domácích úkolů. Samozřejmě není fér to říct o všech učitelích, protože znám i takové, co ve škole naučí a úkoly nedávají. Zatím trávím většinu volného času se svou hostitelskou rodinou, kterým tak mohu snadno vyjádřit svou vděčnost.

Jsi přihlášen do nějakého kroužku?

Ano, do výše zmíněného školního fotbalu. Zaujalo mě, že dostat se sem stojí přes 100 dolarů – oficiálně jako poplatek za tréninkové vybavení s logem školy, které si musíme koupit povinně. Dále vás mohou vyloučit ze sportů za problémy ve škole – za rvačku jste na rok out, ale v zápase si nezahrajete, i pokud máte jen špatné známky, přičemž ani nemusíte propadat. Ze začátku mi přišlo zvláštní, když nám trenér na konci tréninku připomínal, ať si uděláme domácí úkoly. Navíc jsou zde sporty ve škole jen sezónní – fotbal pro chlapce je jen na podzim, v jaře hrají naopak jen slečny.

Jaká místa jsi stihl navštívit?

Kromě školy, sousedů, zápasu v americkém fotbale a dvou fotbalových hřišť jsem stihl navštívit agenturní akci v Indianě. Aktuálně se chystám na koncert.

Jaká je tvá hostitelská rodina a spolužáci?

S hostitelskou rodinou jsem velmi spokojen. Zajímavostí je, že zde neexistují klasické třídy jako kolektivy o zhruba 30 lidech, ale na každý předmět můžete být s úplně jinými spolužáky, tudíž jsem ještě většinu nepoznal. O pětiminutových přestávkách si toho moc neřeknete, protože často přebíháte celou školu o 4000 studentech.

Jaká je zatím ta nejzvláštnější věc, co jsi v nové zemi ochutnal k jídlu/pití? :)

K jídlu třeba burger nebo hotdog ve škole na oběd, což by se u nás asi nestalo. K pití též ve škole mléka s 0 % tuku, která mi upřímně příliš nechutnají; takže ve frontě vždy zdálky hledám jackpot ve formě mléka, které má o procento tuku navíc. A k „jídlu/pití“ určitě gazpacho, což je studená španělská polévka, kterou připravil (poctivě rozmixoval) jako ukázku svého jídla výměnný student, který bydlí v rodině se mnou.

Domluvte si s námi schůzku